O městě
Bela Crkva je ospalé, ale kouzelné městečko, kde se můžete nejen dobře najíst a posedět u kávy, ale také poznávat jeho zajímavosti a historii. Najdete zde pěkné příležitosti ke koupání a můžete zažít také zajímavé kulturní události.
Bela Crkva je multietnickým městem, kde vedle Srbů žijí také Češi, Maďaři, Rumuni. Na tváři města se také silně podepsalo osídlení Němci, kteří však byli v době druhé světové války vysídleni. Prolínají se zde a dobře snášejí i různá vyznání – pravoslaví, římskokatolické a další. Tato pestrost se odráží i v architektuře města. Bela Crkva je centrem stejnojmenné občiny, která zahrnuje dalších 13 obcí. V samotném městě žije kolem deseti tisíc obyvatel, v celé občině pak přes dvacet tisíc.
Krajané
K české národnosti se v Bele Crkvi hlásí stále několik stovek obyvatel. Těch však rychle ubývá, neboť ve velkém počtu odchází za prací do větších měst nebo do České republiky. Krajané se stejně jako na další místa nastěhovali zejména z českých obcí v Rumunsku. Ve městě se však usazovali více zámožnější čeští přistěhovalci (např. důstojníci). Počet Čechů stoupl zejména po zrušení vojenské hranice. Do města se za vidinou lehčího života stahovali i čeští obyvatelé blízkých vesnic.
Udržení české identity je ve městě pro krajany těžší než v blízkých vesnicích. Ta se postupně drolí, a to i díky smíšeným manželstvím. Oficiální jednání i rozhovory doma se už odehrávají v srbštině. Přesto jsou i zde lidé na své kořeny hrdí a mnozí se snaží svou češtinu zlepšit.
V Bele Crkvi sídlí Česká národní rada zastupující krajany v celém Srbsku i další krajanské spolky. Činná je zde Matice Česká a Česká Beseda Bela Crkva založená 1922, která sídlí v rekonstruovaném Kulurním/Českém domě, disponujícím i sálem s podiem. Dalším spolkem, který zde vyvíjí činnost jsou Češi jižního Banátu.
Z Bele Crkve vysílá oblíbený český rozhlasový pořad Krajanka.
Čím žije dnes
Přestože se město potýká s velkou nezaměstnaností, odlivem obyvatel za prací a nedobrou ekonomickou situací v regionu, je zde stále snaha mnohých obyvatel udržet společenský a kulturní život. Ve městě existuje spolek amatérského divadla, je zde budova Kulturního střediska (vpravo pod muzeem). Na hlavní ulici v Bele Crkvi je možno narazit na místní galerii, která obvykle prezentuje díla regionálních autorů. Kulturní akce se konají také v místním archivu.
Své samozřejmé místo mají v životě místních také křesťanské svátky a oslavy v průběhu celého roku. Mnohé z nich organizují také krajané. Patří sem např. masopust, oslavy velikonočních zvyků, JaJa fest aj.
Jedinečným zážitkem je např. Čorba fest – soutěž ve vaření rybí čorby konající se koncem června. Krajané zde a v dalších obcích pořádají festival Lepota različnosti (Chvála různorodosti) s vystoupeními místních i zahraničních folklorních souborů. Koná se druhý víkend v červenci.
Velkou událostí je Festival květin zahrnující tradiční karnevalový průvod, koncerty, apod. Kolona zdobených alegorických vozů, místních nadšenců i mezinárodních hostů se veselí na hlavní ulici. Tento letní karneval je vlastně náhražkou původního únorového fašanku. Koná se vždy poslední červnovou sobotu.
Příběh města (historie)
Jak dokládají archeologické vykopávky, osídlení oblasti lze sledovat už v době kamenné, bronzové a železné. První zmínky o samotné obci jsou pak ze 16. století, kdy se mluví o osadě Alba Edesia. Ta byla zničena tureckými nájezdy.
V 18. století tuto úrodnou oblast obsazují chudí němečtí kolonisté a zakládají osadu Weisskirchen. Osidlování je spojeno také se zabezpečením tzv. Banátské vojenské hranice proti Turkům. Postupně pak přichází další osídlenci – Češi, Srbové, Rumuni, v 19. století Maďaři a na začátku 20. století proběhla i imigrace z Ruska. Češi s Němci přicházeli více do kontaktu díky společnému náboženství nebo tím, že u nich pracovali.
V roce 1900 tvoří stále polovinu obyvatelstva Bele Crkve Němci, kteří však byli za druhé světové války vyhnání Rudou armádou. Uprchlíci se ve větším počtu dostali kolem roku 1944 dočasně i do jižních Čech, kde byli provizorně ubytováváni na Českobudějovicku, kde o ně pečovala tehdejší nacistická správa.
Co je k vidění
Kostely
Kostel srbské pravoslavné církve sv. Petra a Pavla (1751), římskokatolický kostel sv. Anny (postaven Němci 1806, první kostel zde staví němečtí osadníci 1718) – na jeho fasádě je socha sv. Floriana a sv. Jana Nepomuckého, patrona Banátu, rumunský pravoslavný kostel (1871), ruský pravoslavný kostel sv. Jana Evangelisty (1931) a evangelický kostel (1878). Místní synagoga byla stržena. Lze domluvit exkurzi po místních kostelech. Více informací ZDE.
Městké muzeum v Bele Crkvi
Muzeum s tradicí od roku 1877 nabízí návštěvníkům k vidění na 10 000 různých exponátů – fotografií, dokumentů, soch. Můžeme zde obdivovat historické i současné výtvarné umění, zbraně, pamětní desky, svědectví o životě menšin, knihy, archeologické nálezy z různých období – například repliku zde nalezené známé sošky vozíku tažené třemi kachnami z doby bronzové.
Museum se nachází na ulici 1. října v centru města. Otevírací hodiny a přístup doporučujeme ověřit na kontaktech: tel: +381 13 853 240, muzejbelacrkva@gmail.com.
Malby Terezy Stamenkovič
Nejenom dvůr budovy Matice české, ale i jiné fasády jsou krásně vymalovány malbami, jejichž autorkou je Tereza Stamenkovič, česká malířka působící v Bele Crkvi.
Tři kříže – kalvárie
Za katolickým kostelem sv. Anny po levé straně od hlavní cesty lze po dlouhých schodech vystoupat na působivou vyhlídku. Tento vrchol je místem setkávání poutí. Poprvé byly kříže umístěny už roku 1797. Najdeme tu i kapličku skrytou „v jeskyni“. Je zde krásný výhled na město i do okolí.
Jezera
Velkou atrakcí pro místní i přespolní je koupání v nedalekých jezerech s plně vybaveným turistickým zázemím – několika kempy, restauracemi, šlapadly, apod. Místní využívají nejbližší městské jezero (Gradsko jezero) a Vračevgajské jezero.
Český hřbitov
Kousek od autobusového nádraží nejdete rozlehlý hřbitov, kde je pochováno i množství krajanů.
Zázemí pro cestovatele
Stravování a nákupy
V Bele Crkvi turisté najdou celou řadu restaurací, kebabů, ale i kaváren. Inspirovat se můžete například zde. Navštívit doporučujeme Češki sladoled – prodej české zmrzliny, jež najdete na ulici 1.října na č. 85 či občerstvení BUM, kde většinou někdo mluví česky.
Větší samoobsluha s potravinami, Jelena, se nachází u jezer. Také se zde někdy domluvíte česky. Hlavní trh v Bele Crkvi je v úterý, ve čtvrtek a v sobotu, ale snad každý den tady bývá aspoň nějaký stánek.
Ubytování
Možnosti ubytování jsou široké – od hotelů přes penziony až po tři campingy, které najdeteu Městského a Vračevgajského jezera, cestou na obec Vračev Gaj. Informace najdete například zde.
Informace
Aktuální informace o krajanském dění najdete na Faceboku rozhlasového vysílání Krajanka, České besedy Bela Crkva nebo České národní rady.
Turistické informační centrum (TIC) se nachází na ulici 1. října, číslo 49. Pracovní doba: Po-Pá 07:30 – 14:30. Můžete zde najít veškeré informace, brožury, mapy a suvenýry týkající se města Bela Crkva a okolí.
Turistická organizace Bela Crkva sídlí na adrese Proleterska 2.
V Bele Crkvi se buduje také infocentrum spojené s krajanským životem u městského parku (vedle kavárny Mystik).
Česká národní rada
Předsedkyně: Ljiljana Stehlik
Místopředseda: Štefan Klepaček
Předseda výkonného výboru: Šiman Irović
Adresa: Miletićeva 2, 26340 Bela Crkva
Tel./fax: +381/13/852 627
E-mail: office@savetceha.rs
www.savetceha.rs
Matica Češka
Předseda: Štefan Klepaček
Adresa: 1. oktobar 42, 26340 Bela Crkva
Tel./fax: +381/13/853 659
E-mail: maticaceska@yahoo.com
Česká beseda Bela Crkva
Předseda: Jozef Mareš
Místopředseda: Darko Kuželka
Tajemník: Václav Šistek
Adresa: 1. oktobar 42, 26340 Bela Crkva
Tel.: +381/13/853 659
E-mail: ceskabesedabelacrkva@gmail.com
Final Tiles Gallery id=1 does not exist
