Život dnes

Jak žijí krajané

Na životě krajanů v srbském Banátu dnes nehledejme nic speciálně exotického ani romantického. Nepropadejme ani představám, jak zde krajané žijí v totální bídě a chudobě. Nečekejme kraj oplývající přemírou nádherných přírodních scenérií či dechberoucích památek. Přesto vězme, že zdejší místa i lidé jsou čímsi jedinečná a okouzlující.

Ve Vojvodině Češi žijí do značné míry jako lidé v České republice. Z více důvodů je pro krajany obživa v Srbsku oproti životu v ČR v posledních letech těžší a těžší. Pocit větší svobody a dobré životní úrovně – lepší než v sousedním Rumunsku či Československu, kterou měli krajané v bývalé Jugoslávii, postupně vymizel. Od devadesátých let 20. století se životní podmínky minimálně pro část obyvatelstva stále výrazně zhoršují.

Na ekonomickou situaci země doplácí jak ti, co se snaží uživit na svém hospodářství (např. díky potížím s odprodejem své produkce), tak mnohdy i ti, kteří podnikají. V důsledku vysoké nezaměstnanosti či velmi nízkých mezd trpí také všichni, kteří pracovali či pracují v některém z místních podniků. Nezaměstnanost v městečku Bela Crkva dosahuje desítek procent. V posledních letech sílí trend reemigrace zpět do ČR za výdělkem. Za prací se do České republiky odstěhovali nejen stovky Čechů, ale i Srbů. Zda se někdy vrátí zpět do Banátu mnozí z nich sami neumějí říci či nechtějí říci.

Vstřícní a milí lidé, hrdí na své kořeny, se zde i přes těžší život snaží žít nejen starostmi, ale i radostmi. Posezením se sousedy či s přáteli, společnou zábavou, slavnostmi, folklorem. Stále zde zůstává i dost aktivních lidí, co se starají o rozvoj a zlepšování místního života a celé komunity. Aspoň trochu energie jím dodává i kontakt se známými z České republiky či práce učitele, kterého sem vysílá česká vláda. S rozvojovými projekty pomohla nejen česká vláda, ale např. i Královéhradecký kraj, různé spolky či čeští podnikatelé.

Kruščica, život na ulici

« z 13 »

Češi, čeština a asimilace

Na rozdíl od Rumunska jsou srbští Češi více asimilovaní. Důvodů je více. Jazyková příbuznost, blízky kontakt se Srby i dalšími národnostmi, menší nostalgie po staré vlasti za dob socialismu, smíšená manželství. Přesto jsou krajané na svůj český původ hrdí a nejen prostřednictvím stále živějšího folkloru si udržují vlastní tradice.
Přestože se ve většině rodin už česky běžně nemluví a jazyk dobře ovládá jen starší generace, tak zájem o češtinu opět pomalu roste – jednak z důvodu potenciálních pracovích příležitostí v České republice, díky větší kulturní výměně s Českem a taky proto, že valnou část místního společenského života zajištují krajanské spolky mnohdy spolu s českým učitelem.

Výuka češtiny probíhá, jak v srbských školách, tak v kurzech, které realizuje učitel vyslaný z České republiky. Naopak škola s kompletní výukou v češtině je už dávnou minulostí – poslední třída skončila v šedesátých letech 20. století. Kurzy češtiny probíhají na několika místech – v Kruštici, v Bele Crkvi, Gaji a Vršaci a to jak pro děti ze základní školy, tak pro předškoláky, středoškoláky či dospělé. Děti učitelek s manželkou motivují do výuky češtiny např. i prostřednictvím fotbalu či výtvarných dílen. Učitel zde tak funguje také jako překladatel, komunikátor s Českou republikou, organizátor akcí, trenér, ministrant, dopravce, psycholog.
V Kruščici se schází také pěvecký sbor České besedy, který zpívá české písně. Co naopak krajanům chybí, je český kněz.

Obživa

Obživa ve městě Bela Crkva a okolních obcích není jednoduchá. Pracovních příležitostí je velmi málo, a ty které se nabízí jsou často velmi špatně placené. Zejména proto se tolik mladých lidí odsud stěhuje do větších měst, do České republiky nebo jinam do zahraničí. Chudoba je vidět i na množství prázdných domů nejen ve vesnicích ale i ve městě.

Velká část Čechů se stále živí zemědělstvím. Někdy je to jejich hlavní zdroj obživy, jindy hospodaří při další práci. Oproti ČR je tu významně větší procento drobných zemědělců mimo jiné proto, že v Jugoslávii neproběhla kolektivizace tak jak v Československu. Přesto i zde hospodářská situace drobným farmářům či ovocnářům přeje sále méně.
Pěstuje se, co se dá. Obilí, zelenina, ve větším pak například jablka či jiné ovoce. Mnohdy však mají místní potíž s jejich odprodejem, a tak končívá mnoho ovoce jako pálenka.

Ve větším se rozvíjí včelaření. Doma se chová také množství zvířat, ale hospodářství, kde najdeme kromě drůbeže taky například kozu, vepře či krávy však postupně více a více ubývá.

Folklor, zvyky a zábava

Místní folklor, zvyky a tradice navazující na českou kulturu v srbském Banátu stále žijí. Některé sice už také vymizely, ale jiné se naopak obnovují či nově rozvíjí. Krajané žijí mnoha událostmi a svátky, ale i každodenní družbou, návštěvami a sousedským setkáváním. Sousedské vztahy jsou zde silnější než v České republice.

Významným hybatelem společenského dění je folklor a taneční a pěvecká vystoupení, na která se místní celoročně cvičí a připravují. Dlouhou tradici má například pěvecký sbor a folklor v Kruščici, kde nedávno dokonce vytvořili a ušili nové kroj vycházející z tradičních českých krojů, doplněné znakem hrušky – symbolem obce. V nových krojích reprezentují místní na nejrůznějších festivalech doma, v rumunském Banátu, v České republice i jinde.

Svátky a událost

Z místních folkrorních událostí určitě stojí za zmínku Lepota različitosti v Kruščici a Festival folkoru v Bele Crkvi. Oblíbené jsou také nejrůznější sousedské slavnosti jako je například Paprikašiáda – soutěž ve vaření paprikáše na ohni v Českem Selu. Dá se říci, že skoro každá obec i město Bela Crkva má nějakou podobnou akci.

Místní organizují i nejrůznější tradice jako je vynášení Morany, Tříkrálová koleda nebo Masopust. Probíhají také akce k Mikuláši či Vánocům (slaví se ty katolické, ale později mají krajané volno i na srbské pravoslavné).

Dlouhou a úspěšnou tradici mělo ochotnické divadlo. Dnes však už můžeme vidět jen ojedinělé vystoupení dětí ze škol. Konají se i další akce jako např. maškarní bály, pálení čarodějnic, noc muzeí, ale také například oblíbené fotbalové turnaje.

Přehled zajímavých akcí

Svatý Václav v Gáji, 28. Září
Festival folkloru v Bele Crkvi
Karneval květin v Bele Crkvi
Festival Lepota Različitosti (Krása různorodosti) v Kruščici, Bele Crkvi a Českém Selu
Cyklo závod česko srbského přátelsví do Českého Sela, přelom září a října Jaje fest Bela Crkva

Kuchyně

Ze srbské kuchyně a specialit lze doporučit srbskou kafu, ajvar, rakiju a ratluk, pljeskavici a ryblju čorbu. Místní kuchyně mísí původní českou tradici a balkánské (turecké) vlivy.

Češko Selo - Lepota različitosti

« z 6 »

Aktuality

Doplněny fotogalerie

Na web jsme doplnili krásné fotografie, jak srsbský Banát zachytili fotografové našich akcí v Česku Selu, Kruščici, Bele Crkvi i v okolí. Díky patří všem

Čti více »

Kompletní web již brzy!

Aktuálně probíhá připomínkování těchto webových stránek, tak abychom je mohli k jarní sezoně plně propagovat. Brzy budou také doplněny pestré fotogalerie. Do dubna přibudou i

Čti více »