Česko Selo (Albián, Fabián)

O obci

Nejmenší, nejodlehlejší a nejromantičtější krajanská vesnice v srbském Banátu. Místo, kde opravdu nic není. Místo, která vám právě proto učaruje. To je České Selo – jediná převážně česká vesnice v Srbsku.

Dnes zde žije už jen necelá dvacítka obyvatel, je to však místo s bohatou historií a mnoha příběhy.

Doputovat do Českého Sela sice není jednoduché, odměnou vám však bude romantické, tiché místo. České selo leží mimo všechny hlavní cesty asi 6 kilometrů od městečka Crvena Crkva a od 10 kilometrů do okresního města Bela Crkva. Hromadná doprava sem jezdí minimálně, a tak se vám buď podaří někoho stopnout nebo vás nemine procházka po panelové cestě mezi poli.

Krajané

V obci dnes žije necelá dvacítka obyvatel. Většinou se zde domluvíte česky. Mladých lidí je tady už poskrovnu (děti najdete v jednom či dvou staveních). Ty jež tu jsou se ale docela rády česky učí, což je možné i díky učiteli vysílanému od roku 2000 z České republiky. Do školy však děti musí do Crvene či Bele Crkve neboť ta místní byla uzavřena už v roce 1974.

Většina prvousedlíků pocházela ze zaniklé obce Schönthal v Rumunsku.

Obec si dodnes drží samostatnost a má vlastní samosprávu. V jejím čele stojí předsednik Jóca.

Čím dnes žije

Obživu mají místní buď v ovocnářství (zejména pěstování jablek), zemědělství či včelařství nebo za prací musí dojíždět.

Návštěvy faráře zde nepatří zrovna mezi nejpravidelnější a nejčastější události, přesto se v obci drží významná skupina věřících – římských katolíků, kteří si v době, kdy farář nepřijížděl organizovali modlitby a zpívání v kostele i sami.

Vyžití místní v obci nemají mnoho. Hospoda v obci chybí už léta. Knihovna v dnešní době v podstatě nefunguje. Skromný společenský život se tedy točí kolem kulturního domu vystavěného v šedesátých letech, ohniště s lavičkami vedle musea (bývalé školy), a několika houpaček a hřiště za kulturním domem. Přestože v historii obce zaznamenáme založení Sokola i fotbalových klubů (poslední skončil) v roce 2008, tak dnes se s organizovaným sportem v obci nepotkáme.

Dvůr domu v Česko Selu
« z 21 »

Akce

Paprikašiáda, soutěž ve vaření paprikáše na ohništích je od r. 2008 největší událostí. Před obecním domem vždy v srpnu soutěží několik týmů, přijíždí i množství návštěvníků z České republiky. Koná se v polovině srpna.

Festival Banát od roku 2019 zavítal z vesnic Rumunska i do Českého Sela. Pojí se s Paprikašiádou a jde o rockový festival zejména pro mladší generaci.

Festival Lepota različitosti, pěvecké vystoupení a další program v místním kostele. Ostatní část programu je v Kruščici a Bele Crkvi. Koná se druhý víkend v červenci.

Cyklo závod česko-srbského přátelství do Českého Sela se koná na přelomu září a října a pořádá jej Škola Plus s Českou národní radou. Je otevřené muzeum, připraven program a občerstvení pro účastníky.

Příběh obce (historie)

Prehistorie a starověk
Vesnici Česko Selo najdeme na vyvýšenině zvané Ablián mezi dvěma rameny místního potoka – na místě, které přitahovalo člověka už od pravěku, jak dokládají nálezy osídlení nejen z doby staršího paleolitu. Zaznamenán je také pobyt Římanů, na což ukazují např. stopy římské silnice Lederata vedoucí katastrem dnešní obce.

Středověk
Archeologie i historie se pak o osídlení v místě dnešního Českého Sela odmlčují, aby nám teprve počátkem 15. století přinesly zprávu o sídle zvaném Ábel. To však patrně zaniká za tureckých vpádů a na mapách až do 19. století je místo zaznačeno jako pustá, lesnatá oblast.

Původ čechů
Opuštěnost místa se mění až s příchodem Čechů do této oblasti. Ti se sem nedostávají přímo od nás, ale z Rumunska. Do oblasti Vojvodiny přichází čeští kolonisté zejména v letech 1823 až 1830, jak si můžete přečíst v Příběhu krajanů na tomto webu.

Zakladatelé Českého Sela vychází z kolonistů, kteří připluli v roce 1827 po Dunaji do Oršovi a následně zakládají dle pokynů vojenské správy, v nekultivované a divokém krajině, v hlubokém zařízlém údolí, vesnici Schönthal (Krásné údolí). Drsný život mimo dosah všech významnějších cest zde začalo asi 281 lidí původem z okolí Prahy, Plzně, Čáslavi a Klatov.

Příchod Čechů do Abliánu
Nedostatek orné půdy v obci Schönthal v Rumunsku, její špatná kvalita, nedostupnost obce a studené podnebí vedla obyvatele Paňásky (jak obci sami začali říkat) k žádosti o přesídlení. Ta byla napoprvé zamítnuta
a obyvatelé byli za ni i trestáni. To vedlo k útěku časti z nich, kteří se následně toulali krajem a hledali obživu. Teprve roku 1837 bylo zbylým 24 rodinám, asi 120 lidem, vyhověno a byly přesídleny do katastru Jasenova (dnes v srbské časti Banátu).

Zvolené místo pro osídlení byl právě Ablián, kde dle plánů vojenských inženýrů vzniká nová obec.

Rozvoj Českého Sela
Až do roku 1872 spadá pod vojenskou správu. Muži musí sloužit jako hraničáři Banátské vojenské hranice. Od roku 1873 je v rámci maďarského župního systému zformována civilní správa obce „Csehfala kozseg“, administrativně však až do roku 1944 pod obec Jasenovo. Plně samostatné samosprávy se obec dočkala v roce 1974. Bohužel už předtím v šedesátých letech začal v obci výrazný úbytek obyvatel, který pokračuje dodnes (vrcholu osídlení dosáhlo v roce 1910 počtem 216 obyvatel).

Co je k vidění

Etnomuseum
Najdete v budově bývalé školy postavené v roce 1900. Otevřeno bylo v roce 2011. Najdete zde staré zemědělské nářadí, kolovraty, nádobí, hudební nástroje, kroje, učebnice, časopisy a knihy. Celkem téměř 160 exponátů.
Otevírací doba: pružná, je třeba se poptat, u koho jsou klíče (aktuálně buď u českého učitele v Kruščici, u České národní rady v Bele Crkvi, popř. paní Sloupové v Selu).

Kostel sv. Jana Nepomuckého
Zasvěcený v roce 1901 Janu Nepomuckému, proto se zde každoročně koná 16. května tradiční posvícení. K vidění jsou také varhany.
Jak se tam dostat: zkusit se pozeptat zda vám někdo neodemkne, nejlépe u Lexů.

Hřbitov
Najdeme asi 1,5 km za obcí směrem na východ (na Belu Crkvu). Najdeme zde hroby ze všech období života v Českém Selu.
Jak se tam dostat: je volně přístupný

Kulturní či obecní dům
Byl vybudován v letech 1960 – 1966. Zahrnuje sál, kancelář starosty (nevyužívanou), kuchyňku a další prostory. Přistavěny jsou prostory na ubytování.

Křížky
Nacházejí se po celé vesnici, nejstarší je u kostela, na hřbitově a pak kus cesty proti proudu potoka pod zarůstajícím obecním pastviskem. Je k němu romantická cca patnáctiminutová procházka.

Studny
Dvě vahadlové studny jsou symbolem Českého Sela. Nacházejí se při vjezdu do obce. Nově vyčištěny a pravá studna postavena celá nová (2017), levá má původní několik desítek let starý sloup.

Zázemí pro cestovatele

Ubytování

Za obecním domem lze se souhlasem místních stanovat.
Ubytování bude pravděpodobně možné domluvit také v Obecním domě (buď na karimatkách na zemi) či v pokojích na postelích. Je zde dobré sociální zázemí (toalety i sprchy) i malá kuchyňka. Informace budou zveřejněny.

Stravování

V Českém Selu není ani obchod ani hospoda. Zabezpečte se tedy před cestou sem z vlastních zdrojů. Na návsi před obecním domem je možné si pouze načepovat pitnou vodu.

Nákupy

U místních lze koupit med (doptáte se u Joci či pana Lexi), pálenku (např. u paní Sloupové).
Na kraji Českého Sela stojí dům s nabídkou suvenýrů (prozatím srbských, v přípravě jsou lokální) – spravuje jej Emanuel Veverica.
O Českém Selu vyšla hezká kniha a existují i propagační předměty vesnice.

Informace

Aktuální dění na facebookové stránce Naše Česko Selo.

Česká beseda Češko Selo
Předseda: Joži Bužek
Tajemník: Edi Leksa
Adresa: Jana Husa bb, Češko Selo, 26323 Crvena Crkva
Tel.: +381/13/846 163, +381/13/846 164
E-mail: sonjajozi@gmail.com, ceskabesedaceskoselo@gmail.com

Aktuality

Doplněny fotogalerie

Na web jsme doplnili krásné fotografie, jak srsbský Banát zachytili fotografové našich akcí v Česku Selu, Kruščici, Bele Crkvi i v okolí. Díky patří všem

Čti více »

Kompletní web již brzy!

Aktuálně probíhá připomínkování těchto webových stránek, tak abychom je mohli k jarní sezoně plně propagovat. Brzy budou také doplněny pestré fotogalerie. Do dubna přibudou i

Čti více »