Krajané v Srbsku

Cestovatel či poutník z České republiky ve světě najde několik odlehlých míst, kde potká své krajany. S nimi může promluvit češtinou, kterou si po staletí udržují společně s kulturou, tradicemi a zejména vztahem k rodné zemi svých předků. Mezi jinými je to i několik kouzelných míst v Srbsku, kde žijí převážně potomci českých a moravských kolonizátorů dávného Rakousko-uherského pohraničí či i pozdějších migrantů (mimo jiné české inteligence emigrující do Bělehradu).

Aktuálně žije v Srbsku odhadem kolem 1 500 až 2 000 Čechů a Moravanů. Nejvíce jich najdeme právě v jižním Banátu. Jediná obec s převažujícím obyvatelstvem je malá vesnice Česko Selo. Jedny z nejpočetnějších krajanských komunit jsou v obci Kruščica, v okresním městě Bela Crkva a také ve zdejším centru Vršci, kam se odstěhovalo mnoho krajanů z banátských vesnic. Menší komunity krajanů či jednotlivé krajanské rodiny najdeme také v obcích Gaj, Veliko Središte, Dobričevo či Jasenovo. Početná i když méně koncertovaná skupina krajanů žije také v hlavním městě Bělehradě a ve městě Novi Sad. Zajímat by nás mohlo, že ještě daleko početnější je slovenská menšina v Srbsku.

V posledních letech odchází velké množství krajanů z banátských obcí za prací do České republiky, typicky například do výrobny gramofonových desek v Loděnicích u Berouna. Doposud sice nemají možnost získat české občanství, ale za prací odchází víceméně natrvalo, s tím, že do Banátu se vrací jen sezóně či na návštěvy ke starší příbuzným.

Camera: Nikon COOLSCAN IV ED
« z 5 »

Češi žijící v Banátu se dodnes hlásí ke katolické církvi. Výjimkou je Veliko Stredište, kde se češi hlásí k evangelíkům. Českého faráře však v současnosti nemají ani katolíci ani evangelíci.

Česká škola v Srbsku není už od 70. let minulého století, přesto se starší generace krajanů česky domluví bez větších problémů. K běžné komunikaci ji ale využívá už jen několik rodin. Mladší generace češtinu mísí se srbštinou nebo ji už neovládají vůbec. V poslední době však zájem o češtinu díky zvýšeným kontaktům s Českou republikou roste. Češtinu vyučuje v kurzech pro děti i dospělé učitel vysílaný od roku 2000 českou vládou a čeština je také vyučována jako předmět v srbské škole v Bele Crkvi.

Od roku 2000 se více a více oživují vztahy s Českou republikou. Typický tradovaný povzdech krajanů z Českého Sela, že je lidé z ambasády objevili jen náhodou cestou na akci u krajanů v Rumunsku už zdaleka neplatí. Dnes už přijíždí nejen oficiální delegace a lidé zkoumající zdejší krajanské komunity, ale také mnohé návštěvy z folklórních spolků či turisté.

Míra asimilace Čechů je v Srbsku významně větší než v blízkých krajanských vesnicích v Rumunsku. Je to dané větší podobností jazyků, menší geografickou odloučeností českých komunit, ekonomickými vztahy. Vznikalo zde mnoho smíšených manželství. Paradoxně se někdy stává, že některé přivdané Srbky po čas mluví skoro lépe česky než jejich manželé.

Svou identita i společenský život udržují krajané prostřednictvím krajanských spolků. V jednotlivých obcích i v Bělehradě působí České besedy. V Bele Crkvi pak sídlí také Česká národní rada, Matice Česká a spolek Češi jižního Banátu.

Díky spolkovému životu probíhá i mnoho společenských, kulturních akcí a oživují se mnohé tradice (folklor – tanec i tradiční české písně, akce – masopust, Mikuláš, poutě, aj.). Můžeme tedy věřit v další společné obohacování kulturním dědictvím, které u krajanů zůstalo zachováno.

Aktuality

Kompletní web již brzy!

Aktuálně probíhá připomínkování těchto webových stránek, tak abychom je mohli k jarní sezoně plně propagovat. Brzy budou také doplněny pestré fotogalerie. Do dubna přibudou i

Čti více »

Spuštění webu

Právě byl spuštěn web o Srbském Banátu, dlouhopřipravovaný projekt organizace Hnutí Brontosaurus. Co na něm všechno časem najdete? Informace o krajanech v Banátu, jejich životě,

Čti více »