Cestovatel či poutník z České republiky ve světě najde několik odlehlých míst, kde potká své krajany. S nimi může promluvit češtinou, kterou si po staletí udržují společně s kulturou, tradicemi a zejména vztahem k rodné zemi svých předků. Mezi jinými je to i několik kouzelných míst v Srbsku, kde žijí převážně potomci českých a moravských kolonizátorů dávného Rakousko-uherského pohraničí či i pozdějších migrantů (mimo jiné české inteligence emigrující do Bělehradu).
Aktuálně žije v Srbsku odhadem kolem 1 500 až 2 000 Čechů a Moravanů. Nejvíce jich najdeme právě v jižním Banátu. Jediná obec s převažujícím obyvatelstvem je malá vesnice Česko Selo. Jedny z nejpočetnějších krajanských komunit jsou v obci Kruščica, v okresním městě Bela Crkva a také ve zdejším centru Vršci, kam se odstěhovalo mnoho krajanů z banátských vesnic. Menší komunity krajanů či jednotlivé krajanské rodiny najdeme také v obcích Gaj, Veliko Središte, Dobričevo či Jasenovo. Početná, i když méně koncentrovaná skupina krajanů žije také v hlavním městě Bělehradě a ve městě Novi Sad. Zajímat by nás mohlo, že ještě daleko početnější je slovenská menšina v Srbsku.
V posledních letech odchází velké množství krajanů z banátských obcí za prací do České republiky, typicky například do výrobny gramofonových desek v Loděnicích u Berouna. Doposud sice nemají možnost získat české občanství, ale za prací odchází víceméně natrvalo, s tím, že do Banátu se vrací jen sezónně či na návštěvy ke starším příbuzným.
Češi žijící v Banátu se dodnes hlásí ke katolické církvi. Výjimkou je Veliko Stredište, kde se Češi hlásí k evangelíkům. Českého faráře však v současnosti nemají ani katolíci ani evangelíci.
Česká škola v Srbsku není už od 70. let minulého století, přesto se starší generace krajanů česky domluví bez větších problémů. K běžné komunikaci ji ale využívá už jen několik rodin. Mladší generace češtinu mísí se srbštinou nebo ji už neovládají vůbec. V poslední době však zájem o češtinu díky zvýšeným kontaktům s Českou republikou roste. Češtinu vyučuje v kurzech pro děti i dospělé učitel vysílaný od roku 2000 českou vládou a čeština je také vyučována jako předmět v srbské škole v Bele Crkvi.
Od roku 2000 se více a více oživují vztahy s Českou republikou. Typický tradovaný povzdech krajanů z Českého Sela, že je lidé z ambasády objevili jen náhodou cestou na akci u krajanů v Rumunsku, už zdaleka neplatí. Dnes už přijíždí nejen oficiální delegace a lidé zkoumající zdejší krajanské komunity, ale také mnohé návštěvy z folklórních spolků či turisté.
Míra asimilace Čechů je v Srbsku významně větší než v blízkých krajanských vesnicích v Rumunsku. Je to dané větší podobností jazyků, menší geografickou odloučeností českých komunit i ekonomickými vztahy. Vznikalo zde mnoho smíšených manželství. Paradoxně se někdy stává, že některé přivdané Srbky za čas mluví skoro lépe česky než jejich manželé.
Svou identitu i společenský život udržují krajané prostřednictvím krajanských spolků. V jednotlivých obcích i v Bělehradě působí České besedy. V Bele Crkvi pak sídlí také Česká národní rada, Matice Česká a spolek Češi jižního Banátu.
Díky spolkovému životu probíhá i mnoho společenských, kulturních akcí a oživují se mnohé tradice (folklor – tanec i tradiční české písně, akce – masopust, Mikuláš, poutě, aj.). Můžeme tedy věřit v další společné obohacování kulturním dědictvím, které u krajanů zůstalo zachováno.
