Kruščica

O obci

Obec Kruščica můžeme dnes považovat za neformálního tahouna krajanského života v Banátu. Češi zde zastupují čtvrtinu z necelé tisícovky zdejších obyvatel, ale do značné míry jsou hybatelé nejen krajanského společenského života.

Jméno obce se prý odvozuje od hrušky a tak tento symbol místní Češi využívají na krojích při slavnostech.

Krajané

Krajané mají v obci Český dům, který se začal budovat roku 1967. Je místem pro setkávání krajanů, nejrůznější akce i soukromé oslavy. U českého domu žije paní Barbora, která se ráda podělí dobrou češtinou o své vyprávění. Dalším krajanským centrem je Etno kuča – místní muzeum.

V obci působí Česká beseda Kruščica. Žije to tu folklorem, ale také nejrůznějšími akcemi či fotbalem. Místní si na základě vzorů z Čech vymysleli a vytvořili vlastní kroje. Tance a zpěv děti, mladí i starší nejen pilně cvičí, ale folklórní soubor a pěvecký sbor také často vystupují – doma, u sousedů v Rumunsku i v ČR.

Češi v Kruščici jsou římskokatolického vyznání.

V Kruščici bydlí a působí také český učitel vyslaný naší vládou, který se podílí na organizaci mnoha událostí a akcí určených dětem i dospělým – nejrůznější sportovní dny, fotbalová utkání, Noc s Andersenem, různé tvořivé dílny, apod.

Kručšica a její krajanská komunita jsou opravdu živé.

Čím žije dnes

Obživu obyvatelé Kruščice dnes mají zejména v zemědělství, Češi i ve včelaření. Joži Irovič zaměstnává několik lidi ve zdejší tiskárně. Často však musí místní za prací do Bele Crkva, větších měst nebo do zahraničí.

Společně se srbskými sousedy slaví Češi, jak české tak srbské svátky, jak svátky katolické tak pravoslavné (např. sv. Pantalemon). Společně se schází ve společenském domě naproti katolickému kostelu.

Češi slaví například sv. Havla (třetí nedělě v říjnu), kdy je děkovací mše za úrodu – jako u nás Dožínky. Na sv. Trojici se koná posvícení – velké rodinné hody. Dodržují se i nejrůznější tradice – únorový masopust – děti tančí od oběda do setmění a po sedmé večerní je zábava pro dospělé, vynášení Morany a další.

Velkou událostí je folklorní festival Lepota različitosti – Krása různorodosti.

Do Kruščice a Bele Crkve se sjíždí soubory z mnoha zemí – nechybí průvod obcí, taneční a pěvecká vystoupení i večerní zábava. Pečou se perníkové hrušky jako symbol vesnice.

Koná se vždy druhý víkend v červenci.

Příběh obce (historie)

První zmínka o obci se datuje do roku 1690. Obec je známá tzv. Kruščickou rebelií za sociální a srbské národní osvobození. Odvozovala se od srbského povstání proti Turkům pod vůdcem a srbským hrdinou Karadjordjem –
s cílem obnovit srbskou říši. Iniciátorem povstání u Bele Crkve byl mimo jiné pravoslavný kněz Dimitrije Georgijević z Kruščice. Povstání však trvalo jen jeden den – dříve než se podařilo spojit s Karadjordjem, tak byli vůdci povstání pozatýkáni rakouským vojskem.

Češi do Kruščice začali přicházet roku 1834 z rumunských osad Gerník, Rovensko, Bígr, Šumice. Migrace z Rumunska, ale i přímo z území Čech pokračuje až druhé poloviny 19. st. Osadníci Kruščice pocházeli zejména ze středních Čech a jihozápadních Čech (Plzeňsko a Klatovsko). Živili se nejen zemědělstvím, ale z počátku také zejména převozem uhlí z dolů v Oravici nebo později také na stavbě železnice. Svůj římskokatolický kostel si Češi roku 1912 postavili z dobrovolných příspěvků, nahradil modlitebnu vybudovanou dříve v jednom z opuštěných domů.

Počet obyvatel a tedy i Čechů rostl, počátkem 20. století přesahoval dokonce dva tisíce. Od té doby však obyvatel ubývá a dnes klesl pod tisíc. Česká škola zde zanikla roku 1964, ale aktuálně v Kruščici žije a působí učitel vyslaný českou vládou.

Historii Kruščice věrně zachycuje místní kronika – Pamětní kniha obce Kruščické. Tu dnes místní stále píší a uchovávají ji v kostele.

Co je k vidění

Etno kuča
Starý původní dům, kteří místní odkoupili a budují zde museum – ukázku toho, jak se dříve žilo. Zároveň zde na rozšířeném dvoře vytvořili prostor pro folklórní slavnosti. Je zde i místnost, kde se vyučuje čeština. Vedle domu je stará studna a hospodářské budovy.

Kostel sv. Dimitrije
Pravoslavný, původní dřevěný kostel z roku 1780 byl nahrazen zděným v roce 1894.

Kostel sv. Václava
Katolický kostel z roku 1912, mše bývá v neděli v 9:00 a slouží se v češtině, na mše chodí 30-60 lidí (podle práce na poli).

Český dům
Místo setkávání krajanů s menším sálem. Vedle katolického kostela.

Zázemí pro cestovatele

Stravování a nákupy

V obci jsou dva obchody se základními potravinami, hospoda zde není.

Je možné koupit domácí produkty, např. med či pálenku – je třeba se poptat po vesnici (předem si dohodněte, že jde o nákup nikoliv o obdarovaní).

Ubytování

Stanovat je možné po dohodě například u kruščické Etno kuči. Lze se ubytovat i u místních. Kontakt zprostředkuje buď předseda České besedy Joži Irovič nebo pan učitel Standa Havel.

Kontakty

Aktuální dění v Kruščici můžete sledovat na facebookové stránce Češka beseda Kruščica.

Česká beseda Kruščica
Předseda: Jozef Irović
Místopředseda: Darko Hubert
Tajemník: Zlatko Veseli
Adresa: Save Munćana 40, 26380 Kruščica
Tel.: +381/13/858 033
E-mail: irovic@softnetsistem.rs

Příběhy a zajímavosti

Mše
Navštivte mši každou neděli od devíti hodin.

Etno Kuča "U hrušky" - přípravy na festival

« z 8 »

Aktuality

Doplněny fotogalerie

Na web jsme doplnili krásné fotografie, jak srsbský Banát zachytili fotografové našich akcí v Česku Selu, Kruščici, Bele Crkvi i v okolí. Díky patří všem

Čti více »

Kompletní web již brzy!

Aktuálně probíhá připomínkování těchto webových stránek, tak abychom je mohli k jarní sezoně plně propagovat. Brzy budou také doplněny pestré fotogalerie. Do dubna přibudou i

Čti více »