Dle vyprávění postavil kříž u cesty do Bele Crkve, která vedla podél Fabijanského potoka, jeden z předků rodiny Leksů na pamáku události, kdy se splašili koně, převrhl se vůz, ale jeho malá dcera, jež byla na voze jako zázrakem nehodu bez úhony přečkala.
Udává se, ž se zde nachází tzv. „křížová cesta“, kudy chodili místní na Velký pátek v procesí. Po celé vesnici se nachází další křížky , které udržovaly ženy z vesnice. Nejstarší ze křížků se nachází u kostela ve vesnici.
Tento křížek pod bývalou pastvinou udržoval pan Karel Leksa, jehož rod údajně pocházel z Moravy z Klobouk u Brna. Pan Karel, jemuž místní i návštěvníci Českého Sela říkávali děda Karel, byl nadšeným průvodcem všem, jež do vesnice zavítali. Uměl barvitě vyprávět příběhy ze života obce i předat spostu informací nejen z místní, ale dokonce i české historie. Byl neuvěřitelně sečtělý a rád trávil čas rozhovory s mladými lidmi, jež do vsi přijížděli. Vlastní mu byli velká pohostihost, otevřenost, vlídnost, zájem o dění v obci i kolem a skvělý humor.
Dobrovolníci a dobrovolnice letních kempů Hnutí Brontosaurus křížek a cestu k němu udržují a to zejména na památku pana Karla Leksi.
