O obci
Obec schovaná od ostatních krajanských vsí za Vršackými vrchy. Má něco přes tisíc obyvatel poměrně pestrého národnostního složení, i když většinu dnes jasně tvoří Srbové.
Krajané
Ještě v roce 1921 se zde k české národnosti hlásilo hodně přes čtyři sta obyvatel. Dnes zbývají pouze poslední rodiny a jedinci. Zdejší krajané tvoří jedinou enklávu česky mluvícího obyvatelstva evangelického vyznání na území Srbska. Mnohem více se o komunitě můžete dovědět z knihy Michala Pavláska Z Moravy až do Velikého Srediště.
Čím dnes žije a akce
Ve volných chvílích se děti, muži i ženy baví fotbalem či při různých akcích a svátcích. Krajané se organizují v České besedě Vršac. Na větší akce se vyráží také do nedalekého Vršce. Významnou událostí bývá příjezd evangelického faráře z České republiky, jenž sem jezdí několikrát do roka. Slaví se posvícení (Kirvaj), které se pojí také se soutěží ve vaření guláše, kulturními vystoupeními, přátelskými fotbalovými zápasy, a další svátky.
Příběh obce (historie)
Prvních několik českých rodin přichází do Središte z dnes už zaniklé české obce v Rumunsku, Svaté Alžběty, kde se zejména vysycháním vodních toků výrazně zhoršovaly podmínky pro obživu. Mezi lety 1851 až 1880 pak na volských povozech přijíždí další migrační vlna moravských kalvinistů z okolí Kloubouk u Brna, Dambořic a dalších moravských obcí.
Žijí střídmým životem bez alkoholu a zábav. Budují novou ulici, jíž se přezdívá “pémská” (dnes oficiálně Vinogradská) a svůj kostel. Krajany drží pohromadě zejména víra. Na rozdíl od ostatních obcí nemají větší spolkový život, ochotnické divadlo, apod. Na přelomu dvacátých a třicátých let 20. století však ve sboru dochází k rozporům a část věřících přechází k baptistům. Vliv na Središte měl také odsun Němců po druhé sv. válce i příliv migrantů za válek v 90. letech.
Co je zde k vidění
Český hřbitov
Hřbitov protestantské reformované církve se nachází na východním konci obce (směrem na Gudurici). Obdobně jako na ostatních českých hřbitovech můžeme i zde pozorovat v nápisech vlivy srbského pravopisu či užívání srbských názvů měsíců. Současně můžeme navštívit i hřbitov katolický, který je hned v sousedství. K přečtení jsou zejména nápisy v němčině. Mnohé však obsahují i česká příjmení.
Pravoslavný kostel
Kostel shromáždění svatých archandělů byl postaven v roce 1923 na základech kostela starého z roku 1836.
Katolický kostel
Chrám Královny růžence byl postaven v roce 1898. Mše svatá se slouží v maďarštině a srbštině.
Evangelický kostel
Hezky opravený český kostel, který byl vysvěcen roku 1866.
Zázemí pro cestovatele
Ubytování
Místní vytvořili zázemí pro ubytování na faře na postelích s kompletním sociálním zařízením. Cena je zatím dohodou, formou daru kostelu. Kontakt: Dragana Radović, tel.: +381 600 396 323, e-mail: nacinabaka@gmail.com
Stravování a nákupy
V obci je menší obchod, kde koupíme základní potraviny a nápoje. V centru by měla být i restaurace. S větší jistotou se lze zejména v sezoně najíst v nedaleké obci Malo Središte pod klášterem nebo pak ve městě Vršac.
Jak se sem dostat
Autem po silnici z Vršce. Autobusem můžete jet také z Vršce, jezdí několikrát denně.
Turistické trasy z a do Velikého Središte
Kolem obce a Vršce vedou turistické vinné stezky. Turistické srbské trasy můžeme procházet na Vršackých vrších, například na vrchol Guduručki vrch nebo nebo z kláštera Malo Središte do kláštera Mesić.
Informace
Aktuální info na FB https://www.facebook.com/protestantskareformisanacrkva.velikosrediste a FB stránce České Besedy Vršac https://www.facebook.com/profile.php?id=100009198533780
Kontakt
Česká beseda Vršac: Dragana Radović, tel.: +381 600 396 323, e-mail: nacinabaka@gmail.com
